V čem chytám

Ahoj lidi, už dlouho jsem si říkal, že vám dlužím blog o tom, na co jste se mě několikrát v komentářích ptali. Tedy o vybavení, které při zápasech používám. Minulý týden jsme absolvovali utkání na hřišti v Bernu, kde je umělá tráva, což je vždycky z pohledu kopaček trochu oříšek. Takže pokud vás zajímá, jaké kopačky nosím, proč mám speciálně upravené rukavice, nebo z čeho mám vyrobené chrániče, máte se dnes na co těšit.
Začnu od toho, co řeší každý fotbalista, ať je to útočník nebo brankář. Kopačky obouvám už minimálně od svých dvaceti let jenom od značky Nike, se kterou mám i sponzorskou smlouvu. Vyzkoušel jsem několik modelů, ale nakonec jsem skončil u kopaček Tiempo Legend VII, které mám poslední dva roky. Mám nejradši kopačky z pravé kůže, z nějakého důvodu mi nejvíc sedí a jsou mi pohodlné – a tohle je jediný model od Nike, který je právě z pravé kůže. Už jako malý kluk jsem byl vychovávaný tak, že hlavně brankáři a obránci by měli hrát v kopačkách s kolíky, protože si na rozdíl od útočníka nesmí dovolit ani sebemenší podklouznutí. Takže vlastně pořád hraju v kolíkách. Střídám jen jejich výšku, když je hezky a hřiště je sušší, nasadím menší, když je hřiště těžké, většinou sáhnu po těch delších. V lisovkách trénuju úplně minimálně, beru si je jen v případě, když je opravdu hodně sucho. Naopak nikdy nehraju v kolíkách na umělé trávě, takže i v Bernu jsem měl lisovky. Někteří kluci nastupují v kolíkách i na umělce, ale mně to není příjemné, bolí mě z toho pak nohy, navíc se bojím, že se mi někde noha zasekne a dojde ke zranění, takže to radši neriskuju a beru si lisovky.
Přiznám se, že mám během sezony docela velkou spotřebu kopaček, stává se mi, že jich vyměním někdy i dvanáct párů. Každé tři měsíce totiž dostávám od Nike tři páry nových kopaček, dvoje kolíkové a jedny lisovky. Ne, že by byly tak rychle opotřebované, ale Nike každé tři měsíce mění barvu svých modelů, takže je musím měnit i já. Někteří kluci střídají kopačky tak rychle neradi, mně to ale vůbec nevadí, takže s tím nemám problém.
Ještě větší alchymie jsou pro mě ale brankářské rukavice. Určitě jste už slyšeli, jak jsou hokejisté hákliví na svoji hokejku a že někteří z nich poznají i to, že je zahnutá o milimetr jinak, než by měla být... Tak přesně tak to mají i brankáři se svými rukavicemi. Potřebujeme, aby nám dokonale seděly a měli jsme v nich ten správný cit. Proto spousta výrobců umožňuje rukavice neuvěřitelně měnit a modifikovat, můžete si vybrat typ látky, jestli tam chcete neoprén nebo jak široká má být vrstva pěny. Je to až neuvěřitelné, co se na rukavicích dá změnit.
Já používám rukavice Nike GK Premier SGT Reverse Stitch Promo, akorát jsem si na nich nechal upravit pěnu. Hodně jsme to řešili s Tomášem Koubkem, který měl stejný pocit, že díky takovým malým drážkám ta pěna trochu klouže. Tak jsme Nike tak dlouho přesvědčovali, aby nám na nich pěnu vyměnili, až to udělali a já je mohl někdy na konci minulé sezony poprvé navléknout na ruce. I rukavice mi Nike posílá každé tři měsíce nové, vždycky dostanu deset párů. Většinou jich ale za čtvrt roku spotřebuju v průměru pět šest párů, hodně záleží opět na počasí – když je hezky, rukavice se neničí tak rychle, v zimě jich naopak spotřebuju za tři měsíce klidně i osm. A záleží samozřejmě i na tom, jak se mi daří, když vyhráváme, rukavice neměním z pověrčivosti a nechávám si ty vítězné déle.
Jo a ještě jedna drobnost, kterou jste si na mých rukách možná všimli. Před každým zápasem si tejpuju ukazováčky na obou rukách. Tohle není jen na efekt nebo pro krásu, ale má to docela jednoduché vysvětlení. Kdysi jsem dostal míčem velkou ránu na špičky prstů a měl jsem vykloubené klouby na ukazováčcích, takže si oba prsty od té doby musím zpevňovat.
Kromě kopaček a rukavic jsou pro mě důležité ještě chrániče, ty mám vyrobené od italské firmy Campari, jsou z karbonu, takže jsou lehké a tenké, a kromě toho na nich mám i individuální potisk. Mám je v klubových barvách, s logem Basileje a taky jsem si na ně nechal dát jména a data narození manželky a dcery, abych je měl pořád nablízku i při zápase.
Trochu zvláštní jsem možná i v tom, že nepoužívám klasické štulpny, ale nosím místo nich ponožky od značky Tape Design, které jsou protiskluzové, což mi vyhovuje, protože potřebuju, aby mi v kopačkách neklouzala noha. Jak vidíte, je toho docela dost, na co je dobré před zápasem myslet, protože v dnešním fotbale může rozhodovat každý detailem. Užijte si víkend a nezapomeňte mi v komentářích dát vědět, jaké vybavení a vychytávky používáte vy.