Hola amigos! Dnes je tenhle pozdrav aktuálnější než jindy, protože jsem se před několika dny konečně naplno vrhnul do učení španělštiny, a o tom vám chci dnes vyprávět. Teda takhle – učím se vlastně od prvního dne, co jsem do Sevilly dorazil, protože ve Španělsku si jen s angličtinou nevystačíte. V Basileji jsem němčinu nepotřeboval, každý tam uměl anglicky, ale tady je španělština opravdu nutností. Takže jsem se snažil od začátku, ale asi si dovedete představit, že jsem měl nejdřív tolik věcí na zařizování, že jsem pořád odkládal tu chvíli, kdy se do učení pustím naplno a najmu si učitele. Toho už mám, chodí za mnou domů a mám za sebou už tři hodiny.
Ale řeknu vám, španělština je oproti angličtině hodně těžká. Není to tak hrozné jako francouzština, ale gramatika je podobně těžká jako u češtiny, také je tam spousta časů, které je potřeba pochopit. Takže si zapisuju slovíčka do sešitu, který nosím pořád u sebe, protože když si něco napíšu, líp si to pamatuju, stáhnul jsem si také výukové programy do telefonu, a snažím se. Trenér brankářů, který na mě doteď mluvil anglicky, mi teď dokonce oznámil, že už na mě bude dál mluvit jen španělsky. Ale je fakt, že mu to zatím moc nejde, naskakuje mu přede mnou pořád intuitivně spíš angličtina. :-)
Mám asi docela výhodu, že se i v prostředí, kde se mluví cizím jazykem, dokážu rychle zorientovat, s tím jsem nikdy neměl problém. Dvě slovíčka nechytnu, tři ano a význam pochytím. Navíc mám výhodu, že se v zápasech i na tréninku hodně opakují stejné fráze, takže i když nerozumím úplně všemu, kontext chápu. A když trenér analyzuje zápas nebo vysvětluje kde a jak máme stát, vím, o čem je řeč. Když mám něco říct, je to samozřejmě horší, ale snažím se. Večeři si v restauraci už zvládnu objednat, na složitější konverzaci to zatím ještě není, ale vím, jak je to důležité.
Chci se co nejrychleji zlepšit, abych si mohl víc popovídat v kabině, a byl schopný prohodit i pár vět s fanoušky, když si přijdou pro podpis. I kvůli nim to potřebuju. Cítím, že všichni oceňují, že se snažím mluvím španělsky, co nejvíc to jde – to mi dělá radost a je to samozřejmě příjemné.
Je přede mnou ještě hodně práce. Nechci si dávat nějaké přehnané cíle a termíny, ale řeknu to asi takhle: Chtěl bych co nejdřív zkusit svůj první rozhovor ve španělštině. Možná nejdřív pro klubovou televizi, mluvit o věčech mimo fotbal si asi ještě nějakou dobu netroufnu, ale to nevadí. Tak mi držte palce, ať si můžu tenhle úkol brzy odškrtnout.