Hola amigos!
Už to bude skoro rok a půl, co jsem v Seville, a protože čím dál víc dělám rozhovory se španělskými novináři a vy asi občas něco vidíte na YouTube, říkal jsem si, že vám povím něco o tom, jak se peru se španělštinou. Uf, řeknu vám, kdybych si mohl vybrat, pořád radši mluvím anglicky! Když zabrousím mimo fotbal, je to těžší, ale abych se nepodceňoval, asi můžu říct, že už se domluvím a postupně se zlepšuju. Se španělskými novináři si anglicky moc nepopovídám, takže mi ani nic jiného nezbývá. Jinak je ale španělština fakt těžká! Je to krásný jazyk na poslouchání, takový zvučný, ale oproti angličtině tam jsou těžší časy, spousta různých koncovek…
Největší křest ohněm jsem zažil na začátku listopadu po zápase s Atlétikem, kdy si mě vybrali na live rozhovor do televize hned po zápase. Musel jsem před kameru ještě na hřišti, byl jsem plný emocí ze zápasu, nemohl jsem se na to moc připravit, takže si asi dovedete představit, že to byl trochu stres. Měl jsem tam okno, zapomněl jsem nervozitou i slovíčka, která normálně znám, ale jinak to myslím dopadlo dobře. Ale jsem za to vděčný, protože umět španělsky se mi bude vždycky hodit.
Vtipné je, že naše dcera Nikča mluví španělsky asi lépe než já, ale zase se na rozdíl ode mě trochu stydí mluvit. Kouká běžně na pohádky ve španělštině, a když doma mluví, přijde mi, že je dál než já. To je asi dané tím, že děti obecně jazyky vstřebávají rychleji. Já měl zpočátku učitele, kterého už nemám a učím se sám. Výhoda je, že se musím španělsky denně bavit s klukama v kabině, poslouchám, dávám pozor, a přitom se učím. A víc a víc španělsky už mluvím i s Josém, naším trenérem gólmanů. Ten na mě jako jeden z mála zpočátku v klubu mluvil anglicky, ale teď už spolu taky mluvíme skoro jenom španělsky. Jen když má pocit, že mu nerozumím, přepne na chvíli do angličtiny.
A jak to máte s jazyky vy? A doporučíte třeba nějakou aplikaci na vyzkoušení?