Měli jste někdy také takový ten pocit, že nevíte, co dřív, ze všech stran se na vás valí spousta informací a vy byste potřebovali, aby den měl aspoň 30 hodin? Tak přesně tak to mám teď já :-)
Vstřebávám spoustu věcí okolo, přestup do Sevilly je pro mě ohromný skok, všechno je jiné. Mám za sebou šest tréninků a už po tak krátké době je mi jasné, že všechno bude jinak, než jsem poslední čtyři roky byl v Basileji zvyklý. První věc je úplně jiný harmonogram – jsme teď na soustředění v Benidormu na východě Španělska a trénujeme ráno v devět a večer v půl osmé.
Mám tím pádem úplně jiný režim, na který si musím zvyknout. Třeba večerní trénink končí často až v půl desáté, takže na večeři jdu v době, kdy jsem byl dřív zvyklý jít spát. Ale kvůli vedru to vlastně ani jinak nejde. Čtyři roky jsem byl zvyklý trénovat se stejným trenérem a se stejnými hráči, a najednou mám kolem sebe 28 úplně nových lidí. Většina z nich navíc nemluví anglicky a já zase zatím ještě neumím španělsky, takže se snažím pochytit, co se dá. Naštěstí jsem měl v Basileji dva španělsky mluvící obránce, takže základní povely znám, ale stejně mě čeká ještě hodně učení.
Mám z toho ale zatím dobrý dojem, kvalita hráčů je tady velká, je vidět, že jsou tady kluci, kteří hráli v opravdu velkých klubech, jako třeba Jesús Navas, který byl v Manchesteru City. Hned na prvním tréninku mi bylo jasné, že mají všichni ohromný cit v noze, rozumí si s balonem, mají fantastický první dotek. Prostě přesně to, co byste od španělských hráčů očekávali.
Pro mě to ale bude znamenat trochu změnu. Trenér brankařů po mě chce jiné věci, než na které jsem byl zvyklý. Doteď jsem se učil německo-švýcarskou brankářskou školu, teď po mně chtějí naopak španělský styl. Těžko se mi to zatím popisuje, ale v podstatě jde o trochu jiné postavení v brance nebo jiný způsob hry, když na vás jdou balony po zemi. V některém z dalších blogů vám to popíšu víc, teď je důležité, abych to změnil, i když za pár dní se to všechno odnaučit nedá.
Ještě jsem toho nezažil tolik, abych to mohl dobře srovnat, ale oproti Basileji je tady větší realizační tým a také je o nás ještě větší zájem ze strany fanoušků. Já jsem zatím nejvíc v kontaktu s gólmany, hodně mi pomáhá brankář Sergio Rico, který se učí anglicky, na pokoji jsem se záložníkem Borja Lassou, ten anglicky taky trochu umí, takže se snažím vstřebat co nejvíc informací.
A taky už se těším, až za mnou dorazí manželka s dcerou a přivezou mi nějaké oblečení. Přiletěl jsem jen s kufrem, který jsem si minulý týden sbalil na soustředění s Basilejí, takže mám s sebou jen jedny džíny a pár třiček. No, to je ale to nejméně důležité. Tak mi držte palce!