Nový rok, nové možnosti

Hola amigos, zdravím vás všechny ze Španělska! :flag-ea::wave: Je tady nový rok a s ním i spousta změn a novinek, které jsem si pro vás přichystal. Začnu tím nejdůležitějším – chci, abyste se o mě dozvěděli mnohem víc než doteď. Co to znamená? Odteď se můžete těšit na pravidelný přísun novinek (mrkněte i na můj Instagram a Twitter) a hlavně blog, který tady najdete (snad) každý týden.
Chci vám v něm ukázat svůj život z druhé strany, vzít vás tam, kam se nedostanou ani novináři, inspirovat vás a trochu i pobavit. Dneska vám píšu ze španělské Marbelly, kde jsme od středy na zimním soustředění. I když na zimu to tady opravdu nevypadá. :blush: A protože vás teď určitě napadne, co mě tady čeká, dnešní téma je jasné.
Znáte to – Vánoce, cukroví, bramborový salát, lenošení a dlouhá pauza. Všichni řeší, jak nepřibrat a udržet se ve formě. Já taky, ale za ty roky už vím, jak na to. Takže když jsme se v pondělí v Basileji potkali na prvním tréninku a já si stoupl na váhu, byl jsem na stejné hodnotě jako před Vánocemi.
Mám štěstí, že si nic z toho, co máme na svátcích rádi, nemusím úplně odpírat. Měl jsem cukroví i bramborový sálát, jen si hlídám, abych se nepřejídal. První dva týdny jsem vůbec nic nedělal, což jsem měl vlastně i nařízené od trenérů. Měl jsem v nohách 28 odchytaných zápasů, takže jsem volno už opravdu potřeboval. Hýbat jsem se zase začal až třetí, poslední týden dovolené.
Po dvou týdnech bez tréninku o fyzičku nepřijdete, ale je pravda, že ta obecná kondice trochu odejde. Tělo si odvykne pracovat v intenzitě, svaly ztratí napětí, tělo se vypne, takže trochu cítit to je. První soutěžní zápas ale hrajeme až 3. února, takže mám skoro měsíc na to, abych to zase dohnal.
Možná budete překvapení, ale žádné zátěžové testy, na které jsem byl zvyklý z české ligy, se tady nedělají. Ne že by mi něco takového chybělo, ale fakt nás nikdo v Basileji nekontroluje. Žádné tělesné měření, žádné běhání na pásu, nic takového jsem tady nikdy nezažil. Všichni počítají s tím, že jste naprostý profesionál a že se nevrátíte v takovém stavu, že budete několik dní nepoužitelný.
Takže věřte nevěřte, ale od pondělí, kdy nám začala příprava, jsem ještě ani jednou nebyl v posilovně. A nejspíš se do ní ani nedostanu. Během sezony jsem v ní byl tak málo, že bych to spočítal na prstech brankářské rukavice. To je, myslím, také docela rozdíl oproti české lize.
Jasně, občas do posilovny jdeme, ale není to nijak povinné. Stává se, že někdy po tréninku musíme udělat třeba určitý počet shybů nebo nějaké cviky na břicho, a když máme mezi zápasy aspoň čtyři dny, jdeme do posilovny třeba na deset minut. Ale není to vůbec o zvedání činek!
Náš trénink je postavený jinak. Snažím se teď víc běhat, abych nahnal kondici, bez které nefunguje to ostatní – výbušnost, vytrvalost, síla. Přesně to jsem taky dělal poslední týden dovolené. Sebral jsem se a na hodinu jsem se šel proběhnout. Dvacet minut běžím, deset minut zvolním a zase znovu.
Takže pokud vás nebaví běhat, zkuste to jako já. Než abych běžel dvacet minut v kuse stejnou rychlostí, různě střídám tempo, klidně po půl minutách, ale zjistil jsem, že mě to mnohem víc baví a navíc se víc podobá zátěži, kterou během zápasu prožívám na hřišti v brance.
A jak se po Vánocích vracíte do kondice vy? Nezapomeňte mi dát vědět do komentáře, jsem zvědavý na vaše názory. Jo a abych nezapomněl – všechno nejlepší do nového roku!