Drama do poslední vteřiny!

Hola amigos! Jestli jste v neděli viděli výsledek naše zápasu s Eibarem, asi jste museli kroutit hlavou, co se to na hřišti dělo. Já popravdě také... Ještě v 88. minutě jsme prohrávali 0:2, o čtyři minuty dřív jsme navíc dostali červenou kartu, takže v té chvíli nám už asi moc lidí nevěřilo. A přiznávám, že ani já sám už jsem v nějaký zvrat moc nevěřil. Ale přesto se to stalo!
Nějaké tři čtyři minuty před koncem jsme dostali třetí gól, který ale pro ofsajd neplatil. Já vykopl a hned z téhle akce jsme v 88. minutě snížili na 1:2. Rozhodčí ukázal, že bude nastavovat šest minut, a v ten moment jsem začal cítit, že bychom s tím ještě mohli něco udělat.
Eibar najednou začal hrát jinak, cítili, že by ještě mohli přijít o vítězství a to byla voda na náš mlýn. V 92. minutě vyrovnal Pablo Sarabia a kdybychom měli ještě trochu více štěstí, málem bychom to ještě otočili, protože jsme měli další dvě šance. Byl to neuvěřitelně bláznivý závěr!
To samé vlastně o víkendu zažil i Pavel Kadeřábek s Hoffenheimem, který v Dortmundu prohrával dokonce 0:3 a stejně to v poslední čtvrthodině i díky gólu Kadeře vyrovnali. Všichni si taky určitě vzpomínáte i na slavný obrat nároďáku na Euru 2004 proti Holandsku, kde to kluci dokonce otočili až k vítězství. A já sám jsem to několikrát zažil i v Basileji, dvakrát dokonce s Lausanne. Jednou jsme s nimi doma prohrávali 1:3, a nakonec jsme vyhráli 4:3. Vím, že se pak po těch dvou obratech už trochu hořce smáli, že nám radši ani nechtějí dát žádný gól, protože to stejně otočíme. :-)
Má to jenom jednu stinnou stránku, kterou jsem si proti Eibaru opět ověřil. Když se vám povede takový obrat, je to zážitek a obrovská radost, kterou ale nakonec stejně vystřídají takové smíšené pocity. Když vidím, čeho jsme schopni s jedním vyloučeným hráčem, říkám si, že je škoda, že se nám nepodařilo takhle odehrát celý zápas, protože v 10 lidech jsme najednou soupeře nepustili za půlku. Vůbec tomu nerozumím, ale říkám si, že nám třeba právě takový zápas může pomoct, abychom se zase odrazili ke skvělým výsledkům. Před čtvrtečním zápasem v Evropské lize proti Laziu Řím by se to hodilo. A na závěr taková třešnička... Na zápas proti Eibaru budu vzpomínat i z toho důvodu, že jsem měl poprvé při nástupu u sebe svojí Nikču! :-) Všimnul jsem si totiž, že spoluhráči měli již několikrát své děti s sebou a tak jsem o to také požádal. A vzhledem k tomu, jak moc se jí to líbilo, jsme rozhodně nešli naposled.